Většina modelářů, jakmile “uchlastá” motor svého modelu, vyšroubovává svíčku a vysouší válec i svíčku, aby ji pak znovu zašroubovávali. Je to jednak časově náročné a jednak to v sobě nese nebezpečí poškození svíčky nebo závitu v hlavě válce.
Jak jsem zjistil, ne vše, co platí pro velké motory, lze uplatnit na ty maličké, ale způsob “vysušeni” válce a svíčky startováním s plně sešlápnutým pedálem “plynu”, který jsem v minulosti nesčetněkrát úspěšně použil u své staré škodovky s karburátorovým motorem, stejně jako teď u svého 2,5ccm Kyosha, platí i tady.
autor: Jan Cinger
pripravil: Janko O.
Je to způsobeno následující fyzikální zákonitostí - při otevření škrtící klapky (resp. šoupátka) naplno, v důsledku pomalého prouděni vzduchu difuzérem při nízkých otáčkách motoru, nevznikne dostatečný podtlak, který by nasával palivo z trysky (jako když málo foukáte do malířské fixírky), takže do motoru proudí téměř čistý vzduch, který dokáže během chvilky “vysušit” válec i svíčku. Je jen otázka citu, zaregistrovat moment, když motor začíná chytat a kdy je mu třeba nabízet bohatší směs, tj. jak moc “ubírat plyn”.
Moje zkušenost s mou buggynkou je taková, že obvykle jak motor “blafne”, stačí pomalu (tak, aby stále běžel, byť nepravidelně) vracet páku na volnoběh. Pokud v průběhu návratu páky motor chcípne, zastavím pohyb páky v tom samém okamžiku, ev. ji maličko vrátím a tahovým startérem rychle roztáčím motor, až chytne, a pak pokračuji v návratu páky.
Téměř čistý vzduch, který při naplno otevřené škrtící klapce při nízkých startovacích otáčkách proudí do válce, navíc motor zevnitř současně chladí. Při použití tohoto postupu při startování jen přehřátého a ne “přechlastaného” motoru, je třeba tu a tam v průběhu startování vrátit šoupě karburátoru do polohy volnoběhu, aby se ve válci ocitlo nějaké palivo a mohl tak ve válci nastat okamžik, kdy kombinace teploty a poměru směsi umožní její vznícení.
Je to prostě otázka technického citu, či chcete-li, je to tak trošku “alchymie”. Ale vzrušující!
Na pro mě překvapivou skutečnost mě upozornil Ing. Libor Kolman, a to, že existují i tací “dovedové”, kteří dokáží přeplavit (tady už se nedá hovořit o “uchlastání”) motor natolik, že mají plný karter paliva, takže takový motor kvůli nestlačitelnosti kapaliny už mnohdy prostě ani protočit nelze.
V takovém případě (stačí i jen když motor klade v hodní úvrati nezvykle velký odpor, což je signál, že ve válci už není jen plynná směs, ale palivo ve stavu kapalném) je vhodné využít jeho doporučení, při kterém ale také není nutné vyšroubovávat svíčku. Stačí jen obrátit model tak, aby hlava válce směřovala šikmo k zemi a z výfuku mohlo vytékat palivo. Pak už jen protáčejte několikrát pomalu a s citem motor tak, aby se postupně palivo ze skříně a válce motoru dostalo ven výfukovým kanálem.
Teprve pak lze použít můj, výše uvedený postup.