Náhoda to tak asi chcela, že vo všetkých štyroch číslach časopisu RCR, čo mi Miroslav na Veľkú noc priniesol na prečítanie, sa akosi často písalo o Stabilizačných systémoch.
Nie ako HeadLine, skôr len tak mimochodom. Ako keby (auto)stabilizačné systémy (či gyrá) boli úplne samozrejmou výbavou krídlatých modelov.
No, možno už aj sú. Alebo ak nie, tak čoskoro asi budú.
pripravil: Janko O.
Takže: hneď v prvom čísle časopisu RCR (RC revue) č. 12/2012 sa stabilizačný systém AS3X spomína 2-krát. Prvý krát na strane 2 v súvislosti s vrtuľníkom Blade Nano CP X RTF. Schválne to uvádzam, lebo tento 3-osý stabilizačný systém je primárne určený práve do vrtuľníkov. Ale jeho vynikajúce stabilizačné vlastnosti mu vydláždili cestičku aj do krídlatých modelov.
Oveľa obšírnejšie je prínos stabilizačného systému AS3X popisovaný v tom istom čísle, ale na stranách 32 a 33. Tu je AS3X použitý na stabilizáciu letu malinkého modelu MiG-15 DF (rozpätie len 41 cm).
Autor Ing. Michal Černý tu píše:
„Dokud se motor alespoň na okamžik nerozběhne, je stabilizace vypnutá, od prvního přidání plynu všechna serva na jakýkoliv pohyb okamžitě reagují a snaží se zachovat původní polohu (modelu).
Pro letové vlastnosti nemám dostatečné superlativy, jsou vzhledem k velikosti modelu prostě úžasné, rozhodující mírou se na tom podílí systém AS3X. Stačí dát plný plyn a model lehce usadit do vzduchu, pokračuje v daném směru jak po kolejích bez ohledu na to, jestli je klid, nebo boční vítr s turbulencemi.
...
V klidu není na letu zásahy stabilizace vidět, v turbulencích se MiG nepatrně kývá kolem svislé i podélné osy, ale celkově udržuje směr letu. Stabilizace jen velmi účinně napravuje vlivy prostředí a způsobuje, že se letounek chová, jako by měl možná přes metr a půl a dva kilogramy. Stabilizace při pákách v neutrálu udržuje stejně dobře polohu na zádech jako v nožovém letu, na rozdíl od CoPilota nebo staršího HAL2000 se nesnaží vrátit letoun do horizontální polohy, takže nebrání v akrobacii a ani výrazně neomezuje obratnost.
...
Řízení je nečekaně přesné a opět se na tom podílí AS3X. Když má třeba servo vůli nebo nezaujme dokonale požadovanou polohu, jakmile vznikne za letu odchylka nepodpořená povelem z vysílače, stabilizace ji koriguje.
...
MiG létal výborně a bez nejmenších problémů i za větru, v němž by mnohem větší letadla měla potíže. Vítr jej snášel, občas trochu nadhodil, křídlo viditelně pracovalo, ale nic víc. Nebylo třeba žádné soustavné dorovnávání polohy a směru. Létal jsem s ním ve větru přes 8 m/s (30 km/h), což je na takto lehoučké letadlo opravdu hodně. Na půl plynu proti větru stál, po přidání se poslušně rozběhl. Jediným důsledkem větru byla vyšší spotřeba a tedy kratší let.
...
Za hranou stolu (z ktorého model štartoval) MiG napatrně prosedl, jako by startoval z letadlové lodě, ale držel směr a začal stoupat. Také na zemi AS3X velmi pomáhá a drží směr i za bočního větru.
...
A vůbec jsem si nedovedl představit, že je možné s modelem o hmotnosti hodně pod 100g pohodově létat i ve větru 8 m/s, přičemž jediné, co je na tom nepříjemné, jsou mrznoucí prsty na pákách (lietalo sa v decembri). Stabilizace AS3X odvádí svou práci výborně, škoda že zatím není dostupná samostatně.“
V prvom tohtoročnom čísle RCR, teda 1/2013 sa na strane 20 spomínajú gyrá v modeli MiG-29 3D-EDF ARF. Firma SebArt Sebastiana Silvestriho ich do tohto svojho modelu montuje ako štandardnú výbavu.
V tom istom čísle, ale na strane 28 a 29 je popisované správanie miniatúrneho modelu Micro Carbon Cub o rozpätí 61 cm a hmotnosti 90 gramov, stabilizovaného už spomínaným systémom AS3X.
Ing. Michal Černý uvádza:
„Ostruhové kolo je spřaženo se směrovkou, takže Carbon Cub může při pojíždění i zatáčet a stabilizace se postará o to, aby dvoukolový podvozek neměl snahu při startu někam uhýbat.
…
Po zkušenostech s MiGem 15, který byl dokonce menší a lehčí, mě zprvu překvapilo, že vítr kolem 3 m/s měl na let Carbon Cubu podstatně větší vliv. Stabilizace pracovala, zjevně tlumila působení větru a dělala z modelu „větší a těžší“, jak má v popisu práce, ale i tak nebylo skoro možné sundat ruce z pák a kochat se pomalým letem. Za bezvětří by jistě létal velmi klidně. Ukazuje to, že možnosti systému AS3X celkem logicky nemohou překročit mez, kterou jim staví koncepce a proporce modelu. Boční plocha i tvary Piperu dávají větru mnohem lepší možnosti se opřít a vychýlit model z přímého letu.“
V RCR číslo 2/2013 na strane 2 sa uvádza, že aj firma Horizon Hobby vybavila svoj malý vetroň E-flite UMX ASK-21 AS3X Bind Fly stabilizačným systémom AS3X. Rozpätie modelu je 86 cm, hmotnosť 67 gramov.
V RCR číslo 3/2013 na strane 2 ponúka opäť firma Horizon Hobby tentokrát svoj akrobatický model VisionAire AS3X Bind Fly. A opäť je vybavený stabilizačným systémom AS3X. Na rozdiel od predchádzajúcich, tento model nie je nijako miniatúrny: rozpätie 114 cm, hmotnosť 1240 gramov.
Na strane 32 a 33 toho istého čísla RCR je predstavovaný Akrobat Sbach 342 od firmy Horizon Hobby s rozpätím 43 cm a hmotnosťou 75 gramov. A opäť je vybavený stabilizačným systémom AS3X. A aby sme nemali dojem, že stále to chváli len jeden jediný človek, tak tentokrát je recenzentom Jan Špatný. A ten píše toto:
„Sbach uchvátí neuvěřitelnou stabilitou a přesností řízení. I když slyšíme, že serva kmitají a elektronika řídí letadlo podstatně víc než pilot, neměl jsem z letu nijak umělý pocit. Sbach vůbec nepůsobil divným „fly by wire“ nebo simulátorově umělým pocitem. Zkrátka obrovské nadšení.
…
Trošku jsem se bál například souvratu, ale protože gyra nejsou v HL režimu, jejich práce si nevšimneme ani když podržíme směrovku o chvilku déle. Nezáludných vlastností a neskutečně plynulého letu jsem si užíval dlouho a těžko jsem hledal něco, co by modelu nešlo nebo dělalo problém.
…
Naproti tomu "harriery" jsou neuvěřitelně jednoduché - přitáhneme výškovku, nastavíme plyn a o vše ostatní se postarají gyra."
Čo dodať na záver?
My sme už niekoľko rokov propagátormi „všakovakej“ elektroniky v modeloch a teda samozrejme aj propagátormi gýr, či kompletných stabilizačných systémov. O tom svedčí aj množstvo článkov s touto tématikou na našej Web stránke.
Úprimne sa priznávame, že stabilizačné systémy majú čiastočne kompenzovať naše nevalné pilotné schopnosti, ale hlavne majú zvýšiť realistiku letu a zvýšiť bezpečnosť a tým aj predĺžiť život modelu. A v neposlednom rade majú nám, rekreačným pilotom, zvýšiť komfort a kľud pri pilotovaní a urobiť tak z lietania oddych a pohodu.
Nezanedbateľná nie je ani možnosť ísť si zalietať aj vo veternom počasí, kedy by lietanie bez stabilizačného systému bolo nemožné, či nebezpečné, alebo prinajmenšom nežiadúco adrenalínové.
Nemyslíme si, že by v dohľadnej dobe boli všetky modely takmer povinne vybavené stabilizačným systémom. Sú modelári, ktorí milujú adrenalínové lietanie a neustále „baštrngovanie“ stabilizačného systému do riadenia by ich priviedlo k šialenstvu a obralo o možnosť popasovať sa s vetrom či inými nečakanými a nevyspytaleľnými okolnosťami.
Doplnenie od mior:
Niektorí modelári hovoria, že použitie autostabilizačných systémov je vhodné iba do cvičných modelov a ešte tak do vetroňov. A zlé jazyky tvrdia, že sa autostabilizačné systémy absolútne nehodia do akrobatov.
Nuž, mal som pred pár dňami možnosť na vlastné oči vidieť nový model ParkZone® VisionAire™ (na obrázku) so systémom AS3X. A bol som veľmi prekvapený, ako model lieta (síce v rukách mladého a talentovaného pilota) už v prvý deň od zakúpenia. Tento systém akoby vôbec nebránil akrobatickým prvkom. Lietal pokojne, presne a ladne!
Súvisiace články:
(Auto-)Stabilizačný Systém AssOrx pred skúškami
Zisťovanie vlastností gýr – 3. časť
Zisťovanie vlastností gýr – 2. časť
Zisťovanie vlastností gýr – 1. časť