Realistické RC modely

Aeroškola: Díl desátý, létání a trimování

Do vzduchu se už dostaneme. Co a jak ale dělat potom?

První věcí, kterou při létání zaregistrujete bude asi to, že jste nervózní. Nic si z toho nedělejte, protože je to naprosto normální. Sami v redakci létáme s letadly už nějakou dobu, ale stejně se i nám občas stane, že se před startem klepeme strachy. Je to součástí zábavy a veselí u našeho koníčku. Velmi důležité ale je nepodlehnout třesoucím se rukám a divoce bijícímu srdci.

Zůstaňte pěkně klidní a soustřeďte se na to, co je jen na Vás – létání s RC modelem.

autor: Dr.LuckyLuke

pripravil: Janko O.

Web stránka Dr.LuckyLuke RC noviny.  

Pôvodný článok na stránke Dr.LuckyLuke RC noviny.

Dělejte vše pomalu a klidně
 

Jakmile odstartujete, nebo si letadlo hodíte rukou, nastoupejte do bezpečné výšky. Nedá se jen tak určit, co to bezpečná výška je, některému maličkému modýlku stačí metr nad zemí a nějaké jiné letadlo je v relativním bezpečí nejdříve v nějakých 50ti metrech. Pro letadla, která zde popisujeme se dá za relativně bezpečnou výšku považovat přibližně dvacet metrů. Je to ale opravdu jen odhad.

Nelétejte ale zase příliš vysoko. Může se vám stát, že ztratíte orientaci a nebudete vědět, kterým směrem model letí a v jaké pozici zrovna je. A taky vás pří letech ve výškách začne asi brzy bolet za krkem. Stále potřebujete, ať na letadlo zřetelně vidíte, nenechejte ho odletět tak, že bude jen malou tečkou na obloze.

Po startu musíte, předtím, než se letadlo příliš vzdálí, s letadlem zatočit a nechat ho letět zase zpátky k sobě, nebo někde poblíž vás. Na kterou stranu bude první zatáčka je jedno. Měla by ale navést model nad otevřený prostor a ne nad jakékoliv překážky, nebo do jejich blízkosti. Po této první zatáčce, kdy už je letadlo v bezpečné výšce, přichází na řadu už i práce s plynem. Až do teď jste jej měli na maximum. Protože ale letadlo nepotřebuje pro přímý let tak moc výkonu, nebojte se plyn stáhnout, klidně i na polovinu. Než získáte odhad, jak se letadlo bude chovat, stahujte plyn spíše pomaleji a opatrně, ne ve velkých skocích. Zjistíte, že model ve vzduchu mírně zpomalí a nebude tak divoký. A vy si tak budete moci vychutnat let a budete mít i více času na přemýšlení, co uděláte dále. Samozřejmě musíte množství plynu dávkovat i s ohledem na počasí. Proti větru bude asi třeba více přidat a při letu s větrem bude stačit plynu opravdu jen málo.

Náš čtenář, který se podepsal jako Zdeněk, nám nechal v komentáři ještě trochu jiný názor na práci s plynem: „Mám připomínku k práci s plynem. Není pravda, že při letu po větru není třeba tolik „plynu“. Je to spíše naopak, začátečník se lekne vyšší rychlosti vůči zemi, letadlu ubere plyn a může se snadno dostat na pádovou rychlost vůči ovzduší (vlastní zkušenost). Takže po větru neubírat.“ Děkujeme za komentář a doufáme, že ostatní čtenáři si vezmou z tohoto ponaučení. Alespoň ze začátku zkoušejte práci s plynem v bezpečné výšce, dokud ještě můžete letadlo vyrovnat do bezpečného letu.

Při stoupání zatáčejte velmi jemně. Pokaždé, když děláte zatáčku, tak zároveň s vychýlením směrovky (nebo křidélek) jemně přitáhněte i výškovku. Tím zabráníte ztrátě výšky v zatáčce. A když budete řídit pomocí křidýlek, tak přitažením výškovky dosáhnete právě zatočení modelu místo toho, že byste jej pouze natočili kolem podélné osy a letadlo by případně i v tomto náklonu letělo rovně. U modelů, které doporučujeme se sice nestane, že by po naklopení křidélky letěl model stále rovně a nezatáčel (je to dáno konstrukcí jejich křídel), ale u jiných letadel se klidně může stát, že křidélka model opravdu jen natočí a ten do zatáčky nepůjde.

Ve chvíli, kdy zatočíte, zatáčku vyrovnáte a letadlo letí zase zpátky k vám, zkuste zatočit znovu, ale tentokrát na druhou stranu. A v tomto střídavém zatáčení stále pokračujte. Vždy zatáčka na jednu stranu, narovnat letadlo do přímého letu, zatáčka na druhou stranu, vyrovnat letadlo do přímého směru a zase znovu. Ze začátku si zkoušejte létat ve vzduchu ploché osmičky. Naučíte se tak vodit letadlo po obloze a zafixujete si, jaké jsou odezvy letadla na pohyby kniplů na vysílači. Velmi rychle zjistíte, jak moc musíte pohnout kniplem, aby letadlo udělalo přesně to, co chcete. A čím víc budete ze začátku takto trénovat, tím rychleji zjistíte, že si letadlo přestává dělat, co chce a začíná vás čím dál tím víc poslouchat.

Trimování letadla
 

„Trimování“ je termín používaný pro popis akcí pro nastavení ovládaných ploch letadla za letu do takové polohy, kdy letadlo letí vodorovně se zemí a nikam nezatáčí ve chvíli, kdy jsou všechny kniply na středu.

Během létání můžete zjistit, že model sám od sebe někam uhýbá, zatáčí, nebo má tendenci stoupat či klesat ve chvíli, kdy jeho let nekorigujete. A právě proto, ať nemusíte pořád myslet na korekce letu a mít například stále jemně přitaženou výškovku stačí použít trimy a pomocí nich trochu pohnout s ovládacími plochami letadla.

Raději si trimování ukažme na příkladu. Zjistíme, že letadlo samo od sebe pořád zatáčí vlevo a když má letět rovně, tak musíme mít jemně vychýlený knipl s křidýlkama doprava. Stačí použít právě trim pro křidýlka, několikrát jím „ťuknout“ doprava (v případě digitálních trimů), nebo jej doprava o kousek posunout (v případě trimů analogových) a letadlo bude najednou hodnější. Trim se vždy posouvá na tu stranu, kam musíte mít nahnutý knipl.

Běžný postup při trimování je ten, že si s modelem nastoupáte do bezpečné výšky a na vteřinku až dvě jej necháte letět na půl plynu bez jakéhokoliv zásahu do řízení, s kniply na vysílači ve středových polohách. Když zjistíte, že letadlo neletí rovně, pak trochu pohnete konkrétním trimem. Pak zase letadlo vyrovnáte a necháte jej letět samo. Pokud ještě stále uhýbá z přímého letu, trimování opakujete. Nakonec tak můžete dojít do stavu, kdy letadlo letí bez vašich zásahů a s kniplama na vysílači ve středové pozici úplně rovně. A to je právě ten ideální stav, kterého se snažte vždy dosáhnout.

Pokud se s trimováním nebudete zabývat, nebo jej odfláknete, pak budete mít při létání více práce s ovládáním modelu, protože budete muset stále korigovat dráhu jeho letu. Takže si při záletu udělejte těch pět minut času a zkuste si letadlo vytrimovat jak nejlépe to půjde.

Důležité věci na zapamatování
 

Při létání s vaším letadlem vždy pamatujte na několik základních věcí, které vám vaše lety usnadní a zpříjemní. Jejich nedodržení vede často ke zbytečným pádům letadel.

Nelétejte příliš daleko od sebe. Pokud tak uděláte, můžete velmi jednoduše ztratit přehled o orientaci svého modelu – ne úplně, ale dostatečně na to, abyste nevěděli, co model dělá, kde je dole a podobně. Toto je nejrychlejší cesta k dezorientaci, která pak vede ke zbytečným chybám pilotáže a k pádům.

Podobně nikdy nelétejte přímo nad hlavou a za sebe. Než se stihnete otočit a zorientovat, může už být pozdě. Proto se vždy raději v předstihu otočne, nebudete se pak muset zbytečně stresovat.

Pamatujte na to, že když letíte proti sobě, tak je ovládání zrcadlově otočené. V této fázi letu znamená vychýlení směrovky doprava to, že model z vašeho pohledu zatočí doleva. Je docela možné, že s tímto jevem budete mít ze začátku své pilotní kariéry problémy, ale postupem času vám vše přejde „do krve“ a bude po problémech. Jeden tip pro případ nouze ale máme. Pokud poletí letadlo proti vám a vy vidíte že zatáčí, ale jste přitom dezorientovaní a nevíte, která strana je vpravo a která vlevo, nepanikařte. Zatáčku „vyberete“ tak, že pohnete kniplem směrovky na tu stranu, na které má letadlo křídlo níže (blíže zemi). Platí to ale opravdu jen pro let směrem k vám.

Vždy létejte nad dostatečně otevřeným prostorem, nejlépe bez lidí, zvířat a jakýchkoliv staveb.

Nelétejte zbytečně příliš nízko, alespoň ne ze začátku, když jste ještě nejistí. Čím níže jste, tím méně máte času na reakci v případě nějaké nečekaně špatné situace.

Ovládejte letadlo plynule a raději pomaleji, než rychle. Uvědomte si, že nehrajete žádnou hru na počítači, ale máte v ruce skutečný model. Při rychlých pohybech kniply z jedné strany na druhou se stejně rychle pohybují i ovládané plochy na letadle. Jednoduše tak můžete spadnout jen díky své zbrklosti. Pro vyrovnání letadla (například po zatáčce) stačí v mnoha případech třetina výchylky kniplu křidélek, model se pomalu srovná. Je zbytečné vychylovat křidélka na maximum, model pak sebou jedině rychle „kopne“ a než stihnete zareagovat, je již dávno v náklonu na druhou stranu.

Když se věci začnou kazit
 

Pokud se budete ze začátku držet našich rad a budete létat jemně a pomalu, není důvod, proč by se mělo něco pokazit. Když ale uvidíte, že jde do tuhého a něco je špatně, ať už to je technická závada, nebo jen chyba pilotáže, zkuste zachovat chladnou hlavu a zbytečně nepanikařte. Panika dokáže jen to, že původně sice špatná, ale jednoduše zvládnutelná situace bude desetkrát horší a nakonec dojde k pádu letadla. Musíte proto zůstat v klidu, ale přitom rychle jednat.

První věcí, která vám přidá trochu času k řešení nastalého problému je vypnutí motoru. Letadlo okamžitě zpomalí a když už nic, tak se alespoň sníží případné škody při pádu letadla. Většinou ale stažením plynu na minimum dosáhnete zhruba dvojnásobku času pro vyřešení nastalé situace, než byste měli za stejných podmínek, ale s modelem pod plynem.

Pokud se vám letadlo dostane do střemhlavého pádu, vypněte motor a přitáhněte výškovku. Tak se letadlo vyrovná ze skoro jakékoliv polohy, kdy mu čumák směřuje alespoň kousek dolů. Jakmile je letadlo v alespoň trochu vodorovné poloze, přidejte jemně plyn a opatrně pokračujte v letu.

Pokud ztratíte orientaci a nebudete vědět, kde je jaká strana letadla, jednoduše stáhněte plyn a pusťte kniply na vysílači (no, nepouštějte je, ale dejte je do středu). U námi doporučovaných modelů i tato jednoduchá věc dovolí letadlu, aby se samo vyrovnalo do vodorovného letu. Předpokladem ovšem je, že máte v pořádku těžiště a model máte vytrimovaný. Křídla všech začátečnických modelů mají totiž takzvaný autostabilní profil a znamená to, že velkou měrou přispívají ke stabilitě a správné orientaci celého letadla. Díky komentáři od našeho čtenáře, který se podepsal jako Zdeněk můžeme upřesnit výše uvedené tvrzení ohledně autostabilních profilů křídel: „Autostabilní profily se obvykle používají jen u samokřídel, běžné konstrukce letadel řeší autostabilitu úhlem nastavení a polohou těžiště.“ Děkujeme za komentář a nové informace.

Úplně nejobecnější radou při létání a zvláště při prvních letech s novým modelem je zůstat klidný, zbytečně nedivočit a nezkoušet zbytečně těžší akrobatické prvky, dokud nezískáte jistotu při normálních letech. Dělejte vše jednoduše a budete relativně „v pohodě“.

Komentáre: 2

Meno
Web
Mail
Kontrola	Zadajte číslo päť
Text
	Tučné | Podrazené | Kurzíva  | zdroják | odkaz