Aeroškola: Díl třetí, ovládací plochy letadla
Pokračujeme v naší škole létání s RC letadly a dnes je na programu vyučování seznámení se s modelem letadla. Nebudeme se ale dívat na to, jakou má barvu, ani jak je velké.
Dnes nás bude zajímat, jak to vlastně to letadlo dělá, že se ve vzduchu pohybuje tam, kde chce pilot. Řeč bude o všech těch pohyblivých plochách, takže pojmy jako výškovka, směrovka, křidélka, klapky a podobně se dnes budou skloňovat ve všech možných pádech (no, ne až tak doslova, ale bude jich tu hodně).
autor: Dr.LuckyLuke
pripravil: Janko O.
Naučit se létat s RC modely letadel nemusí být tak těžké, jak se zdá. Tato série článků vás krok po kroku provede celou cestou od koupě vlastního letadla až po prvních pár letů.
Web stránka Dr.LuckyLuke RC noviny.
Pôvodný článok na stránke Dr.LuckyLuke RC noviny.
Pokud ještě o modelařině a létání nevíte vůbec nic, pak vám doporučíme k přečtení úplně první díl naší aeroškoly, článek Aeroškola: První seznámení. V něm jsou všechny důležité informace, ze kterých zjistíte, do čeho to vlastně chcete jít. A opět platí, že všechny pojmy, které jsou v článku zvýrazněné, lze najít také v našem slovníčku pojmů, který netechnickou a zábavnou formou vysvětluje některé, s modelařinou úzce související, pojmy.
O čem všem se v tomto seriálu dozvíte?
Na RC Novinách se snažíme přinášet nové informace a také odpovídat na nejčastější otázky. A začátek s RC létáním se v dotazech mnohokrát opakuje. RC je krásný koníček, který vás dokáže vytrhnout ze všedního světa.
V této sérii článků zjistíte následující:
* První seznámení se světem RC létání
* Výběr a koupě prvního letadla
* Seznámení se s letadlem (tento článek)
* Seznámení se s RC soupravami
* Sestavení letadla, kontrola funkce elektroniky
* Váha letadla a jeho vyvážení
* Hledání vhodné lokality pro létání
* Předletová kontrola
* Starty ze země nebo házení rukou
* Létání a vytrimování letadla
* Přistání
Mějte prosím na paměti, že tato série článků se zabývá jen letadly a to ještě s elektropohonem typu Park Flyer (menších modelů, se kterými se dá létat i ve větším parku bez stromů). Je to jednoduše proto, že tyto modely jsou méně náročné na létání, než letadla se spalovacím motorem. Odpadají totiž případné problémy se záběhem a údržbou motoru. Všechny základní informace, které si zde přečtete, ale platí i pro spalovací modely.
Úvod máme za sebou, takže připravit skalpely a jdeme pitvat ovládací plochy letadla.
Počet funkcí, které se dají na modelu ovládat se velmi liší. Věnovali jsme se tomu již v minulých dílech, ale protože je opakování matkou moudrosti, tak ještě jednou. Nejjednodušší letadla mají ovládánu jen jednu či dvě věci a z našeho pohledu se jedná o hračky (ikdyž s nimi může být opravdu hodně zábavy). Ty lepší letadla mají těch ovládaných funkcí více, tři, čtyři, pět i více. Dále budeme každou jednotlivě řízenou a ovládanou funkci nazývat kanálem.
RC letadla mají stejné ovládací prvky, jako jejich dospělí kolegové a RC letadla se jimi řídí (ovládají) podle úplně stejných principů. Základní čtyři „věci“, kterými se letadlo řídí jsou motor, výškovka, směrovka a křidélka. Samozřejmě existují i další, ale teď není ta správná chvíle se jimi zabývat. Projdeme si napřed ty základní a ke konci tohoto dílu najdete některé ze zbývajících. Na obrázku níže najdete rozmístění základních řídících ploch (a nejen jich) na typickém čtyřkanálovém letadle.
Základní 4 ovládané věci na letadle.
Hlavní ovládání letadla
Ikdyž nám pro ovládání letadla stačí tři kanály, mezi hlavní funkce se řadí rovnou čtyři různé věci. Podívejme se, co každá z nich dělá.
Plyn
Kanál plynu ovládá rychlost motoru. U spalovacích motorů řídí množství a poměr paliva a vzduchu a tak řídí otáčky motoru. Spalovacími motory se ale naše škola nezabývá, takže případné zájemce o nastudování funkce spalováku musíme nyní odkázat na jiné zdroje informací.
U elektroletů je kanál plynu zapojen většinou do regulátoru a otáčky motoru se ovládají právě přes tento regulátor. Protože elektromotory rozlišujeme hlavně na stejnosměrné a střídavé, stejně tak musíme rozlišovat i jejich regulátory. Ke každému typu motoru je totiž třeba jiný regulátor. Proto je nutné „párovat“ a ke střídavému motoru pořizovat střídavý regulátor a obdobně pro stejnosměrnou variantu. Některá letadla nemají motor řízený proporcionálně (nelze měnit otáčky postupně), ale mají jej ovládaný pouze spínačem, nebo přepínačem a motor tak buď stojí, nebo funguje naplno (případně se přidává ještě mezistupeň „poloviční plyn“). Tohoto se využívá buď u opravdu jednoduchých letadel, nebo u soutěžních speciálů a větroňů, kdy není třeba řídit otáčky motoru postupně. Ani jeden případ využití se ale nebude týkat začátečníků, takže si další popis zase odpustíme.
Ve vzduchu neovládá plyn jen rychlost letadla, ale také s ním jde redulovat rychlost stoupání a klesání. Je to tím, že při různých otáčkách má vrtule různý tah. Když například přistáváte a jste moc nízko, můžete místo zásahu do výškovky přidat trošku plynu a získáte tak výšku bez ztráty rychlosti. A naopak ubrání plynu způsobí, že letadlo ztratí výšku a svou rychlost si přitom zachová. Samozřejmě je nutné při změnách výšky pracovat i s výškovkou, samotný motor správně táhne model letadla jen dopředu. Celý tento odstavec spíše naráží na oblíbený nešvar začátečníků, kteří (hlavně v úplných počátcích své pilotní kariéry) létají buď na maximální plyn, nebo úplně bez motoru. Toto ale není správný přístup, plyn se dá i dávkovat a létání na půl plynu je mnohdy lepší. Pokud se tedy i vy ve svých začátcích nachytáte, že máte plyn pořád na max, zkuste jej na chvíli stáhnout, klidně na polovinu. Uvidíte, že letadlo z nebe tímto zásahem nespadne, jen poletí možná o něco pomaleji, ale o to více času budete mít na to si své lety pořádně vychutnat.
Výškovka
Výškovka je pohyblivá část na ocase letadla (je to pohyblivá část vodorovné ocasní plochy – VOP), která je vodorovná s křídlem a pohybuje se nahoru a dolů a pomocí ní se ovládá výška letu. Takto by to napadlo asi mnoho lidí, vždyť i slova výška a výškovka jsou hodně podobné. Naše definice není až tak úplně pravdivá, výškovkou se řídí úhel, pod kterým letadlo stoupá, klesá, nebo jestli letí rovně.
Pokud si představíme něco jako „ideální letadlo“ (vzpomeňte si na školu, tam takových ideálních věcí bylo přehršel), tak se letadlo v závislosti na výškovce bude chovat následovně. Pokud je výškovka ve svém středu (který se také označuje jako neutrál), pak „ideální letadlo“ letí přímo za nosem. Předpokládejme, že naše letadlo je právě ve vzduchu a letí rovnoběžně se zemí. S výškovkou v neutrálu poletí pořád rovnoběžně se zemí. Když v tuto chvíli výškovku zvedneme, začne se čumák letadla zvedat směrem nahoru. A to tak dlouho, dokud zase nevrátíme výškovku do neutrálu. Klidně se může stát, že se předek letadle bude „zvedat“ tak dlouho, dokud nebude model na zádech a pak ještě dýl, dokud se zase nepřetočí do vodorovného letu a možná ještě déle a ten obrat si několikrát zopakuje. A samozřejmě naopak, když výškovku vychýlíme dolů, bude se i čumák letadla pořád tlačit dolů (a když budeme mít hodně místa, může se nám podařit celý kruh, když místo nebude, letadlo si pěkně „zasadíme“ do země).
Pro začátečníka je z celého toho popisu nejdůležitější jedno jedinné zjištění. Výškovka funguje (mění úhel letu) po celou dobu, kdy je vychýlena ze své neutrální polohy. Možná se zdá zvláštní, že to tu takto rozebíráme, když se to může zdát přece jasné jak facka. Budete se divit, ale již jsme byli svědky toho, kdy si žák i po instruktáži myslel, že výška, ve které bude létat, závisí na tom, jak má nastavený knipl na vysílači (něco ve stylu, že když bude chtít být nízko u země, tak bude muset držet páku výškovky pořád skoro ve spodní pozici a naopak, když bude chtít létat vysoko, bude tu páku muset dát nejlépe až nahoru). Takto výškovka ale opravdu nefunguje, takže na všechno rychle zapomeňte a vryjte si do paměti, že výškovka mění úhel letu tak dlouho, dokud je vychýlená!
Jednoduchá letadla (které pro účely aeroškoly nazýváme jako hračky) někdy ani nemusí mít ovládanou výškovku a jedinná možnost, jak měnit výšku jejich letu je tah motoru. To ale není nic pro nás, protože vás chceme naučit létat s plnohodnotnými modely. A věřte tomu, že výškovka neslouží jen pro změnu výšky. Pokud se správně použije například při zatáčení, pak výrazně zmenší poloměr zatáček.
Vliv výškovky na let letadla.
Směrovka
Letadlo to má na ocase, je to kolmé na křídlo a hýbe se to doprava a doleva. Není to náhodou směrovka? Ano, je to tak. Směrovka je pohyblivá část svislé ocasní plochy (SOP). A jak již sám název říká, směrovka bude řídit směr letu. Přesněji řečeno, směrovka natáčí model vpravo, nebo vlevo. Ten přitom (podle své konstrukce) zůstává vodorovně. Vychýlení směrovky vlevo donutí model taktéž zatočit vlevo a obráceně. Pro lepší představu si zase funkci směrovky ukažme na letadle, které letí ve vzduchu a letí rovnoběžně se zemí. Pokud vychýlíme směrovku, model začne zatáčet, ale jeho křídla zůstanou (více, či méně) pořád rovnoběžná se zemí. Jak moc, to záleží na konstrukci letadla. Můžeme vás ale ubezpečit, že začátečnické modely se nechovají popsaným způsobem, ale po vychýlení směrovky začnou nejen zatáčet, ale začnou se i naklápět okolo své podélné osy. Je to dáno jejich konstrukcí a z jistého úhlu pohledu tak začátečníkovi pomáhají zatočit.
Dá se říct, že směrovka je po ovládání motoru druhým nejpoužívanějším kanálem při ovládání RC letadel. Opravdu se tak ale dá jen říct, protože existuje ještě několik jiných možností, jak s letadlem zatočit. A na směrovku přitom není nutné vůbec sáhnout. Dokonce se prodávají (nebo dělají) modely letadel, které směrovku vůbec nemají (nemají ji ovladatelnou, ale je napevno a v neutrální poloze). A i s takovýmto modelem je možné v klidu létat a hlavně zatáčet. Je to možné díky křidélkům, které si popíšeme hned vzápětí.
A kdyby jste náhodou hledali další využití pro směrovku, představte si akrobatické letadlo v nožovém letu (tedy otočeného podélně o 90 stupňů, kdy jedno jeho křídlo míří kolmo k zemi a druhé k obloze). V této pozici se ovládání letadla na ocase přesně převrací a směrovka slouží k řízení výšky letu a výškovkou se zatáčí. Je to asi logické, protože spolu s letadlem se o 90 stupňů natáčí i jeho ovládací plochy.
Vliv směrovky na let letadla.
Křidélka
Ne všechny rc letadla mají křidélka, ale pokud je mají, je zatáčení s nimi jednodušší. Křidélka jsou vždy v páru (takže jsou dvě) a jsou na odtokové hraně křídel (to je ten konec křídla, který je blíže k ocasu) a buď probíhají po celé délce půlky křídla (například u akrobatů), nebo jsou spíše na koncích křídel (větroně a ostatní letadla). Křidélka fungují vždy v páru a ovládají natáčení letadla podél podélné osy (pomyslná osa procházející od čumáku až po ocas letadla).
Protože se křidélka dají použít i jinak, než jen pro zatáčení (viz. dále v článku), popíšeme si zatím jen jejich základní funkci. Pro natáčení letadla se křidélka pohybují vždy proti sobě. Pokud se na letadlo podíváme zepředu a levé křidélko vychýlíme nahoru (a pravé tím pádem půjde automaticky dolů), natočí se letadlo levým křídlem dolů. A naopak, pokud bude nahoře pravé křidélko (a levé dole), natočí se letadlo pravým křídlem dolů.
Protože většinou dělá začátečníkům ze začátku problém určit, jestli se křidélka pohybují správně, máme pro ně jednoduchou poučku. Při předletové kontrole se postavte za letadlo a zkuste jakoby zatáčet na zemi. Při pokusu o zatočení doprava (knipl na vysílači doprava) musí jít pravá půlka křídla dolů (a levá půlka křídla nahoru). A toho se docílí tím, že křidélka půjdou přesně naopak, než kam chceme nasměrovat křídla. Takže pravé křidélko nahoru a levé dolů. A poučka z toho je: Křidélka se musí pohnout přesně na druhou stranu, než chceme natočit křídlo!
Vliv křidélek na let letadla.
Další ovládání letadla
Výše jmenované základní funkce samozřejmě nejsou jediné, které je možné na modelu letadla ovládat. Pro začátečníky je ale cokoliv dalšího (hlavně v samých začátcích létání) spíše na obtíž. Když ještě sem tam musíte přemýšlet, který pohyb kniplem udělá co, není nejvhodnější doba myslet ještě na to, kde jsou jaké přepínače a případné další ovládané funkce a co jejich aktivace s letadlem udělá. Stejně, jako se v opravdové škole dozvíte více, než potřebné minimum, stejně tak i u nás se podívejte na několik dalších využívaných kanálů.
Klapky
Klapky, pokud je jimi letadlo vybaveno, jsou stejně jako křidélka na odtokové hraně křídla, jsou také v páru a nachází se právě mezi křidélky a trupem. Používají se pro generování většího vztlaku na nižších rychlostech letu a/nebo pro brždění, nejčastěji před přistáním. Narozdíl od křidélek jdou klapky jen dolů a to obě souhlasně (pod stejným úhlem).
Klapky se na vysílači ovládají přepínačem, nebo (tahovým) potenciometrem. Ovládání přes přepínač má tu nevýhodu, že je možné klapky vyklopit do jedné polohy (případně více, pokud je přepínač vícepolohový). Potenciometr dovolí pilotovi si přesně určit, jak moc se klapky vyklopí.
A k čemu vlastně klapky slouží? Pokud se vyklopí dolů jen trochu, pak můžou zvýšit vztlak a letadlo je pak schopné se udržet ve vzduchu i na nižších rychlostech, při kterých by bez použití klapek už padalo, nebo bylo neovladatelné. Definovat ono „trochu dolů“ ale nejde, protože je to u každého modelu individuální. Na druhou stranu, pokud se klapky sklopí dolů hodně (třeba i pod úhlem 90 stupňů vůči křídlu), mají funkci brzdy a letadlo tak zpomalí na mnohem menší vzdálenosti, než by byla potřebná bez nich. Ale i brzdit je nutné opatrně, protože se změní geometrie křídla a model s vysunutými klapkami se může chovat úplně jinak, než je pilot zvyklý bez nich.
Klapky na modelu letadla.
Zatahovací podvozek
Jak už název napovídá, jedná se o podvozek, který je hodně podobný těm, který mají dospělá letadla. Po startu je možné jej zatáhnout a kola se tak schovají do trupu nebo do křídla. Výhodou tohoto řešení je, že se po startu sníží odpor letadla a to není ve vzduchu tolik bržděno, jako kdyby byl podvozek venku.
Zatahovací podvozek se většinou používá u větších modelů, nejčastěji u maket a polomaket, jejichž dospělé předlohy mají také zatahovací podvozek. Příkladem mohou být modely válečných letadel. Zatahovací podvozek se používá i pro letadla, která žádnou dospělou předlohu nemají. Může se jednat například o soutěžní letadla, u kterých se počítá s každým snížením odporu.
Zatahování podvozku jako takového se pak ovládá buď elektricky (pomocí externího serva, nebo přímo pomocí převodů v podvozku), nebo pneumaticky stlačeným vzduchem. Povel k zatažení / vytažení podvozku pak dává samozřejmě pilot z vysílače, většinou pomocí přepínače. Pro řízení podvozku stačí jeden kanál.
Co se letových vlastností letadla týče, může být zatahovací podvozek pastí na pilota, hlavně pak pro začátečníka. U některých modelů způsobí změna pozice podvozku například posunutí těžiště, změnu geometrie křídla a změnu odporu letadla. Tyto změny mohou být tak náhlé a velké, že je nezkušený pilot nemusí zvládnout. Proto všem začátečníkům radíme raději modely bez zatahovacího podvozku (takže buď s podvozkem pevným, který se při prvním špatném přistání stejně poškodí, nebo ještě lépe bez podvozku a startovat hodem z ruky).
Zatahovací podvozek na modelu letadla.
Nejčastější mixy ovládání
Některá letadla neumožňují svou konstrukcí použít standartní ovládání, případně sami piloti chtějí využít možnosti svého letadla na maximum. Z toho důvodu se (nejen) u počítačových RC vysílačů objevily takzvané mixy, které mají za úkol míchat ovládání více kanálů dohromady. Ty nejčastěji používané jsou následující.
U modelů stíhaček, nebo delta křídel se často používá mix výškovky a křidélek. Hlavně u delta křídel (což je vlastně jen letící křídlo) nejsou k dispozici standartní ocasní ovládací plochy, ale jen něco na způsob křidélek. A právě pomocí jen těchto dvou plošek (kterým se říká elevony) je třeba řídit jak výšku, tak zatáčení. Dělá se to mixem, kdy se plochy ve funkci výškovky pohybují souhlasně (nahoru a dolů) a ve funkci křidélek proti sobě. Zatáčka se pak provádí tak, že samokřídlo, nebo model stíhačky napřed jakoby pomocí křidélek natočíme na stranu a to buď začne zatáčet (díky svému profilu), nebo pak ještě přitáhneme jakože výškovku a tak dosáhneme požadovaného zatočení.
Funkce elevonů.
Další oblíbený mix, který kombinuje klapky a křidélka se označuje jako flaperony (pokud bychom chtěli označení přeložit doslovně, dostaneme něco jako „klapdélka“). Využívá se ovládání každého křidélka zvlášťním kanálem a ve vysílači se nastavuje správný mix. Ve funkci křidélek pracují ovládací plochy na křídlech stejně, jak jsme si už popsali. Při zatáčení se vychylují proti sobě. Pokud je ale chceme využít jako klapky, vyklopí se obě dvě křidélka souhlasně dolů. Zvýší se tak vztlak letadla a to se chová stejně, jako s normálníma klapkama. Jediným problémem při sklopených flaperonech je, že reakce na ovládání křidélky může být u letadla jiná (pomalejší), než když jsou křidélka v neutrálu. Je to dáno tím, že se víceméně pohybuje jen jedno křidélko nahoru (druhé již je dole jako klapka). Každopádně se jedná o jiný zásah do geometrie křídla, než je pouhé ovládání křidélky. A proto musíme začátečníky zase upozornit. Flaperony jsou dobrá věc, ale musí vám „sednout“. To znamená, že míra mixování ve vysílači se nedá univerzálně určit a je taky třeba trošku laborovat, než se vám podaří najít správné výchylky. Takže jestli budete chtít flaperony využít, začněte si s nimi hrát v dostatečné výšce a ze začátku mějte raději připravený prst na jejich přepínači pro rychlou deaktivaci mixu.
Posledním mixem, kterým se budeme zabývat budou spoilery (z anglického Spoilerons). Mix je velmi podobný flaperonům, pouze se u něj křidélka souhlasně vyklápí nahoru a slouží tak jako brzdy, nebo pro snížení vztlaku křídla. Tento mix se používá u velkých větroňů a tudíž je pro začátečníky další rozvádění zbytečné.
To je pro dnešek vše (informací bylo víc, než dost), takže si dejte nějaký čas na to, aby jste je všechny vstřebali a příště se podíváme na druhý konec ovládání, na vysílač.
Súvisiace články:
Aeroškola: Díl druhý, výběr a koupě prvního letadla
<Staršie | tento článok | Novšie>
Napísané: 20. 1. 2021, 07:53 | Prečítané: 18213x | Kategórie: Iné | Napísal: admin |
Komentáre: 0
Zatial tu nieje žiaden príspevok, môžeš začať ty:-)
Pridaj komentár
- Pre odoslanie správy môžete aj použiť klávesovoú skratku Alt+S. (Podporujú len niektoré prehliadače)
- HTML znaky budú prevedené na entity.
- Vyjadrujte sa tu ako doma, aby sme vedeli ako to u Vás vypadá.
- Odkazy začínajúce http:// budú automaticky prevedené na odkazy , nepoužívajte však v jednom príspevku viac ako 3 - to robia len spam roboti:-)